Kouřovou mlhou, pocitem svírán,
tíživou vinou,s tebou teď splývám.
Věčnost být v procitnutí
a v lásce navždy vězněn.
Kde proud řeky citem smýván,
v něžnosti a křehké vášni,
oblakem a řetěz zášti,
do pohybů v nic se svírám,
Tebe jenom všude vídám.
Ta závrať a závan štěstí,
duhové barvy vždy s deštěm kreslí.
To co cítím, kroky v listí,
navždy, věčnou láskou jistím!