Osamělý Bůh chlastá na žal
když marně klepe u dveří
Zakopl a od bláta se zmazal
a nikdo už v Něj nevěří

Velebné lebky světců
marně rachtaj pantem
Bůh ještě trochu naživu
my už mu píšem parte

A láska zplasklá iluze
se někde v koutě stydí
samý cynik hajzl sobec
a nikde žádný lidi

Jsme otroci nabubřelých
řízků plných břichů
nad hladovci nahlas pláčem
sami sobě k smíchu

Ze svědomí se chce zvracet
řvát a chrochat fuj
Bůh sebevrah na oprátce
tak Piláte Ukřižuj!

ať se ještě poštěstí
si trochu zkrášlit trable
když šlapem bližním po štěstí...
...kéž bereš úplatky ďáble