Téměř celé její tělo znám,

však duši nikdy nepoznám

Jako Jiřík bych rybu ochutnal

a tak mluvu zvířat rozpoznal

Snad i duše dala by se do řeči,

co ji trápí a co ji potěší,

co si přeje a po čem zatouží,

kdo si její lásku zaslouží

Až z jejích dlaní něhu ochutnám

porozumím snad i hvězdám

Snad vesmíru celé její duše

bez zázračné ryby v břiše

Kouzlu jejích něžností

zbavené všech všedností

 To vážně chtěl bych znát,

jak svůj obnošený šat