Potkala jsem lásku,
nebo to bylo naopak?
Slova splétám do provázků,
bojím se - co bude dál?

Zamotávám se víc a víc,
popletená jsem celá,
rozum se mi roztříštil
a srdce jsem ti dala.

Mám tě ráda.
Smí se to?
Proč na tebe myslet musím
a smutek v srdci věčně nosím,
když nemám tě -
mě bolí to.

Mám tě ráda a mám strach,
že my dva se už nikdy nesetkáme
a lásku svoji nespojíme
a já budu jen ve tvých vzpomínkách.
Proč ráda tě mám, pročpak ptám se?
Že nejsi ten, co souzen mi je?
Nebo mě uštkla lásky zmije?

Té odpovědi nedočkám se...