Všichni jsme se sešli
na břehu moře
potkali jsme se
jakoby nikdo z nás
nikdy neumřel
Každý nese svůj strom
s vyrvanými kořeny
díváme se na sebe
jakoby
to bylo poprvé
Vlny´hřmí
a my slyšíme
každé slovo
i to šeptem vyřčené
Země se točí
jako šílená
zrcadlíme se v mracích
plni ohně a ticha
plní naděje
že zůstane po nás
kámen na kameni
Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.
Anděl | Nesvětec | Tak nějak... | Návrat | Večerní