Naruby

.


Autor: Lejdik , 27.9.2009, Básně

  

Předtím:

Žila jsem s muži
co vína proteklo
na stehnech bílých.
Hladově hltala
laciné jednohubky
na mělkých talířích
s okrajem od rtěnky.
Byla si jistá cenou
za sny z rozkoší.


Den odpuštění (snad):

Dejte mi rozhřešení
křížek na čelo.
Líbaje víry potěšení
kalu z tváři mi ubylo.

Vezměte mne zpátky
do řad svorně klečících.
Bez boje a bez oprátky
jak káže se (u vás) v nebesích.

Položte zástup dlaní
na ústa má provinilá.
Ve sladkém to pokušení
bez lásky (s Bohem) žila.


Nyní:

Za každý odpustek
co s vínem proteče
prodávám tělo
na studených lavicích.
S každičkým požehnáním
pálí mě čelo,
krvavé slzy
kanou na svíce oltářní.
Ruce mé svírá,
kosti drtí
život z Bohem bez lásky

Hodnocení: 4.6
(celkem: 23, počet hlasujících: 5)

Zobrazeno 29x (přihlášenými uživateli)
Líbilo se Ti dílo? Doporuč jej >>