Jak už to tak na kopcach býva, rozmary počasí su tady znatelnějši než kaj jinde. Štefanovy slépky se prohaňaly po dvorku a bez okolku sraly, jak se jim zamanulo - fčíl v zimě na čerstvě napadaný sníh. Ten pod těmi teplými hovínkami tál a z fajného trávníku byla fčil v zimě enom smradlavá břečka. A tak to chodívalo každým rokem. Každý mu potem pravil "Štefane, ty tu máš bordel". A kolikrát přišel na návštěvu aj Bohůš se svojum robum a tchyňum a navalil se tak, že jak letěl ze schodů, spadl přimo to tych kuřinců a pak ho musel Štefan z té země zvedat, a bo byl tež kolikrát tak navalený, vyvalal se v tych hovnach aj s Bohůšem. Řika mu roba, Štefan, zrob s tym cosik. A taky že jo. Na podzim se domluvili s Bohušem a eště se sůsedem Harazímem a že ten dvorek před barákem vybetonujů a v zimě aj v dešťu pak bude mít pokuj. Tak se vzali v pátek dovolenů, baby v robotě a Bohůšova tchyňa na zájezdě kupovala hrnce a mixéry, bo tam byl oběd zadarmo, a dali se do roboty.
Nejdřív přijel Bohůš s bagrem, a bo robil v družstvu, tak ho měl za flašu, papíry na něj neměl, ale robit s tym uměl, a jak! Sice sem tam si nějaků tu páčku spletl a do něčeho vrazil, ale robotnik to byl fajny. Jak měli rigol zrobeny, přivezl Lojza Garbiš trochu štěrku, kery měl kajsik ulity, a vysypal to do teho rygolu, aby jako se ten beton nelil na holu zem. Pak se fšeci sedli a dali se po pivě, a bo už byl podzim, těpla moc něbylo, aj po tej pulce se dali. A tak jim ta robota šla od ruki, že jim Štefanova roba aj flašu kupila. Jak se setmilo, šli eště do knajpy na jedno. Enomže už byli tak navaleni, že nikdo z nich něměl u sebe šrajtoflu s penězama. A tak tam pili na sekyru. A propili tam pul chalupy. A Štefan jako že to plati, bo pry neskaj všeci porobili.
Rano jak ide Štefanova roba pro chleba do konzuma, div to s ňum něsekne. Před vratama stalo pul dědiny a všeci se řechtali, jak Štefan, Bohůš a Harazím tam stoju a kolem nich vyděšene slépky s pařátama v betonu mávajů křidlama a snažu se z teho dostat. Za chvilu přiběhla Bohušova tchyňa, a jak tam tak stál a spal s nohama v tym betonu, začala ho tak mydlit, že se probudil a vypadalo to, jako by chtěl kajsik utect, ale nešlo to a jen se tak kyval a maval kolem sebe rukama, po kotniky v tym betonu. Jak to divadlo skončilo, přišli chlapi s majzlíkama a všecky tře aj te slépky z teho betonu vysekali a zadarmo, bo večer před tym je fšecki zval Štefan a oni se mohli naprat upně zadarmo aj se tam pobili, jak se předhaňali, kdo toho pro Štefana zrobil najvěc a koho ma Štefan nejradějc.
Když kdo cuzy přijel do našej dědiny, ukazoval se mu naš fajny kostel, nova hasičska zbrojnica a Štefanuv dvorek s ďurama v betoně. Kolikrat sem viděl Štefana, jak nahaňa chcichotajici se susedy nebo male synky, jak v letě v noci chodi po dědině a lezu ke Štefanovi na dvorek a do tych ďur chču, a kdo jich obchči nejvic, tak ten jako že vyhral. Jak se už fšeci z dědiny nasmáli a Štefan měl z ostudy kabát, vzal si z roboty sbíječku a celý ten beton rozbil. Když se Štefan nasere, tak aj vola pěsťama zabije. A tak od tej doby je zas u Štefana na dvorku bordel, aj ta roba po něm furt křiči.
24. 3. 04