Toulám se ulicemi z podivných obrazů.
Co noha nohu mine zašlapávám myšlenky na Tebe.
Odněkud zní jazz a já už sama nevím, jestli to nezpívám já.
Tvůj obraz v duši mé se ještě nenalézá,
ale kočka s modrýma očima, záclonky v oknech,
vzduch, jenž dýchám,
jsou pouhým odrazem Tvých gest.

Dusím a zalykám se Tebou,
dusím a zalykám se touto ulicí.
Ne, toto není město mých vzpomínek.
Zloději, proč jsi mi ho vzal?
Proč jsi mě zamknul v bludišti TVÉ DUŠE?