Procitnutí

  

Procitnutí

Jen tak sedím, v pokoji svém,

jen tak sedím a děsí mě to pomyělení.

Jen tak sedím nad učivem,

Jen tak sedím, s pocitem hloubavého osamění.

V tu, náhle zazní starých hodin zazvonění.

V tu, náhle jsem probuzen ze svého bdění.

Za zády, zdánlivě bez tušení, stojí tam, mé uvěznění.

Za zády, zdánlivě bez tušení, bezhlasně křičí tam, mé utrpení.

Ohlédnu se a saptřím, hodiny staré, tmou zahalené.

Ohlédnu se a spatřím, v odrazu svém, své oči utrápené.

V tu, náhle zazní starých hodin zazvonění.

V tu, náhle jsem probuzen ze svého utrpení.

Teď bojím se zrak odvrátit.

Nechci se zpět do svého bdění.

Nechci se zpět do svého utrpení.

Nechci se zpět tam navrátit.

Zatím žádné hodnocení

Zobrazeno 15x (přihlášenými uživateli)
Líbilo se Ti dílo? Doporuč jej >>

Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.

Komentáře

mapato 11.4.2021, 14:43

ahoj Daenis,jokoby psané pod černým závojem, smutné a neodvratné, bez naděje na lepší zítřek...stejně se mi ale jaksi líbí, možná v tom tvém dílku nacházím zrníčka m é h o snažení...jsem tu taky nový, tak hezký den, m

kvalitní komentář (0)

Reaguj >>

Frida 5.2.2021, 18:11

Ahoj, no, hlavně překlepy...než něco publikuješ, přečti si to po sobě.

Snažíš se vyjádřit své pocity, to je v pořádku, každý jsme nějak začínali. Jsi asi mladý, tak by bylo fajn nepsat zastaralým způsobem, nerýmovat, pokud ses to ještě nenaučil /internet - veršologie/, protože je to spíš ve tvém podání říkankovité - samé -ení a -ené, ty koncovky... hodně čti, třeba současné básníky, jak se vyjadřují a jak se píše poezie...
...............

pomyělení - pomyšlení
V tu, náhle - takové spojení neexistuje... snad - Vtom, náhle
a saptřím, - spatřím


kvalitní komentář (0)

Reaguj >>

Dedek 3.2.2021, 17:24

Na mě moc opakování.

kvalitní komentář (0)

Reaguj >>