Sám víš, že bych vstala později
V tu dobu přeci člověk nevstává v neděli
Mě však už delší dobu trápí jedna otázka
Nevím, je-li to či není skutečná láska
Teď se dívám na tvé čelo, na ústa pootevřená
Sen se ti zdá, vždyť chvění víček něco znamená..
Zdá se mi o tobě, má krásná neznámá
Proč zdá se ti, že naše láska být láskou přestává
Jak dlouho už náš plamen lásky plá
Kdy jsme se potkali my dva
Neptej se, jestli je naše láska ta pravá
Buď jako dřív - šťastná a hravá
Mé lýtko střídá chodidlo, tvůj kotník, tvou patu
Poznám tě potmě i, poznám tě i po hmatu
Když se pak dotkneš dlaně mé
Tak mysli naše jsou spojené
Řekni mi ale jedinkrát
Jak moc máš mě rád
Víš, že miluji tvá ústa
To, když našpulíš rty
Když se ošíváš, že byla jen pusa
Když mi vyprávíš své dlouhé sny
Smím-li se dotýkat tvého těla
Stále ti říkám, že jsi skvělá
Skvělá - co ti v Mám tě rád brání
Neřekneš nic, ale já nejsem zdání
Potřebuji, aby to, co říkáš mi, když spíš
Řekls mi do očí a ty to víš
Pak přestanu řešit tu hádanku - S kým tak sladce mluvíš při spánku??
Hodnocení:2.5 (celkem: 15, počet hlasujících: 6)
Zobrazeno 17x (přihlášenými uživateli) Líbilo se Ti dílo?Doporuč jej >>
Lev | Tvé kroky | Miláčkovi | Rozhovor při spánku | Zima