Lásko, voníš po rajských jablíčkách ,
co vzpínají se za domem,
ještě pořád mám o Tebe strach,
pamatuješ,
hledali jsme za mořem
oblázky,
jež obrousil čas
a ten náš ke konci nachýlil.
Lásko, krev stéká po kapkách,
to jak Ti jeden ublížil
na písek pršela rubínová,
pamatuješ,
svou krví jsi ho obarvil.
Lásko, kéž by úzkosti zabil vrah
a rubínovou bolest příboj odplavil,
pak bych se mohla přestat bát,
o Tebe a o čas.
(u soudu farizeům
jen stromy by mohly lhát)
co vzpínají se za domem,
ještě pořád mám o Tebe strach,
pamatuješ,
hledali jsme za mořem
oblázky,
jež obrousil čas
a ten náš ke konci nachýlil.
Lásko, krev stéká po kapkách,
to jak Ti jeden ublížil
na písek pršela rubínová,
pamatuješ,
svou krví jsi ho obarvil.
Lásko, kéž by úzkosti zabil vrah
a rubínovou bolest příboj odplavil,
pak bych se mohla přestat bát,
o Tebe a o čas.
(u soudu farizeům
jen stromy by mohly lhát)
Hodnocení: 0.71
(celkem: 5, počet hlasujících: 7)
(celkem: 5, počet hlasujících: 7)
Líbilo se Ti dílo? Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.
Komentáře
Zatím žádné komentáře
Chceš psát tučně, kurzívou nebo
podtrženě
? Použij
BB-kódy!Zelené komentáře | Fotka u komentářů
Jak v Neratovicích chcípl pes | Zlodějka | Jen stromy by mohly lhát | Už se neptejte | Sylva